Laurre Ruaven

Jméno: Laurre Ruaven

Rasa: Půlelf

Pohlaví: Ženské, přestože chováním většinu času křehkou ženu právě nepřipomíná

Věk: Mladá dospělá, leč protřelá životem jako leckterý stařec.

Povolání: Co se zrovna namane; většinou kapsářství říznuté nezanedbatelnou dávkou šlapání ulic, ale neštítila by se téměř ničeho, z čeho by káplo pár stříbrňků, kus žvance nebo kapka kořalky.

Jazyk: Lidský, s výrazným slangovým zabarvením spodní vrstvy obyvatelstva

Víra postavy: Je ateista, matka jí nevedla k žádnému náboženství
Rodina: Přesně tady nastává ten hlavní a největší zádrhel – u rodiny. Laurre je míšenka, v žilách jí koluje jak lidská, tak elfská krev. Její otec neznámého jména, avšak zřejmého (a mnohokrát proklínaného) původu se z ponouknutí mladické zvědavosti a nerozvážnosti kdysi vydal na pouť mimo svou rodnou vesnici. Jeho cesta ho zavedla až do Kuasty, kde se nechal strhnout atmosférou toho času vesměs lidského města a mimo to také svést místní lehkou děvou Lorelain.
Ochuzen o nemalou finanční částku, zato však bohatší o novou zkušenost a poznání, že svět není tak milý, jak vypadal, se zmíněný elf vrátil zpátky do svého severního domova a nejspíš už odtamtud nevytáhl paty. Zato Lorelain, i když to tenkrát netušila, si ze svého povyražení tentokrát odnesla i něco jiného, než jen pár kousků stříbra (které si Rein otec vydělal příležitostnými pracemi na cestách, neboť v lidské společnosti bez peněz přežít nelze) navíc v měšci.
V současné době je Lorelain jediným příslušníkem Meiny rodiny, o kterém Laurre ví – což na druhou stranu neznamená, že spolu ty dvě vycházejí dobře, nebo že se k sobě třeba jen hlásí.

Bydliště: Kuasta a zase Kuasta; ať už to mnohými opěvované, jinými proklínané město zanechalo na duši a těle Lau i něco jiného než jizvy a šrámy, vystrčila z tohoto městečka jen několikrát svůj nos. Vždycky se, ale do něj s radostí vrací.

Vzhled: Ve vzhledu Laurre se mísí lidské a elfské znaky; oproti lidským dívkám stejného věku je poměrně vysoká, ale bez větších předností v oblasti hrudníku a boků – je spíš vyhublá a šlachovitá. Pleť má tmavší, bez jediné poskvrnky, jako dědictví po svém elfském otci – promarněné ovšem, neboť většinu času je umouněná, plná škrábanců a odřenin a jinak hladké tělo, dobře známé pro mnoho mužů v Kuastě a cizinců městem putujících, hyzdí množství jizev.
Vesměs souměrný obličej, ze kterého nikdy nevyprchává výraz pohrdání vůči celému světu. Hustá hříva rovných vlasů se honosí měděno-ebenovou barvou. Oči má čistě lidské, v nejtmavším odstínu kaštanové.
Co se oblečení týče, na to je škoda se koukat. Re nemá právě na výběr, co nosit; roztrhaná, ušpiněná halena, plátěné kalhoty v témže stavu a černá stuha do vlasů, plus dalších pár vrstev spíš hadrů než skutečného oblečení v zimě, to je vesměs všechno, co na sobě Meallea nosí. Zpravidla chodí bosa, v zimě si kolem nohou omotává kusy látek a převazuje tkanicí. Zima vůbec je pokaždé krušným obdobím a každý rok Laurre na sklonku podzimu netuší, zda se vůbec dožije jara.
FC: Minka Kelly
Povaha, záliby: Jak dozajista vyplynulo z předchozích řádků, Laurre není právě kladná postava; spíš by se dalo říct, že je to vypočítavá mrcha. Život se s ní nemazlil a ona mu to nedokáže odpustit, chová hlubokou nenávist prakticky k celému světu. Je zahořklá a ironická, nějak nedokáže na ničem a na nikom vidět nic moc pěkného.
Jestli se v ní někde schovává semínko dobroty, tak je to zatraceně hluboko – pokud vůbec. Re neváhá využít či zneužít sebemenší možnosti, která se jí naskytne, docela bez problémů prodává vlastní tělo a prodala by i cizí; životem se protlouká na vlastní pěst a o svůj život bude vždycky bojovat zuby nehty. Zlomit ji není snadné – zažila už tolik zlého, že je těžké vystavit ji horšímu utrpení.
No a zájmy? K smíchu! Tahle půlelfka věnuje prakticky všechen svůj čas tomu, aby se uživila a přežila v ulicích; pokud se právě nevěnuje kapsářství nebo prostituci, vypořádává se s konkurencí v podobě jiných menších zlodějíčků nebo se schovává či utíká před kriminálními skupinami kerského podsvětí. Na nějaké zájmy jí už jednoduše nezbývá čas – za zmínku snad stojí jen její záliba v příležitostném hraní na píšťalu, kterou kdysi ukradla jednomu pouličnímu muzikantovi.

Historie: Největší smůlou téhle půlelfky byl fakt, že se vůbec narodila. Pak už to šlo jenom z kopce.
Ani její matka, Lorelain, neměla jednoduchý život; Kuasta vždy nabízela osvícení pro ty, kteří hledali vědění, peníze pro ty, kteří přicházeli za obchodem. Ale také měl plnou náruč bídy pro ty, kteří netoužili po ničem kromě přežití. Není se proto čemu divit, že Lorelain nebyla nijak nadšená, když se dozvěděla o svém těhotenství. Přesto se ale rozhodla si dítě ponechat a vychovat ho, z jakéhosi podivného principu; snad i proto, že celý svět se snažil vzít život jí a ona nechtěla udělat totéž své dceři.
Jaký ale mohl čekat osud na půlelfku, dceru prostitutky? Špína a bahno ulice, nic jiného. Už odmalička dostávala Laurre od města lekci za lekcí, lidé k ní necítili nic než pohrdání – kvůli jejímu původu i postavení. Mohla se naučit starat sama o sebe nebo umřít, její volba byla ovšem jasná.
Jakmile Laurre trochu povyrostla, Lorelain ji od sebe vyhnala. Usoudila, že se mladá půlelfka může o sebe postarat sama, ona mohla jen těžko dál živit hladový krk navíc. Re zjistila, že každý kousek jídla bude vždycky vykoupen tvrdou dřinou, možná až příliš tvrdou na dívku, která ještě pořádně neodrostla dětským rokům. Zkusila krást, ale coby nováček v oboru přišla brzy k tak velkému výprasku, že si na hodně dlouhou dobu nechala na kapsářství zajít chuť. Nakonec jí nezbylo nic jiného než prodávat to jediné, co měla – vlastní tělo.
A tak to vlastně šlo až do dnes, rok za rokem. Není dne v Laurreině životě, který by nebyl naplněn nenávistí ke světu, který umí rozdávat jen bolest. Těžko se proto divit, že už dávno ztratila všechnu naději.
Dovednosti

Fyzické dovednosti: Jako dobrá kapsářka musí být hbitá a musí umět obstojně utíkat, v davu být nenápadná a tichá stejně jako v osamělé uličce pod rouškou noci. Umí šplhat po zdech a někdy se jí v útěku podaří i dostat na střechu, avšak má z nich respekt, protože nejednou se pod ní došky rozpadly. Plížení stejně jako útěk jí nečiní problémy, a i když není silná, aby přeprala kdejakého muže, umí bolestivě přesně kopat. Také, pokud ji někdo chytí, nečiní jí potíže se vykroutit ze sevření, i když jí to stojí pár modřin, stačí totiž vyškrábat dotyčnému oči.

Sociální dovednosti: Umí být pěkně přesvědčivá, když něco potřebuje. Na první pohled působí ještě stále roztomile. Rozhodně na sobě nedává znát na první pohled své úmysly, takže ji nedokáže jen tak někdo prokouknout. O zdvořilostních frázích nemá ani ponětí, stejně tak jako o slušném chování.

Magické schopnosti: Žádné nemá

Ostatní dovednosti: Plavání má v malíku jedině kvůli tomu, že žila v přístavním města. Cikánský tanec v podstatě okoukala od komediantů, ale kozla k tomu nemá, aby jí vybíral prachy.

Vítej u nás... píšeš hezky a karta mě zaujala, i když zrovna nevím jaký k tomu bude mít Vrael postoj   přijímám!

Jen bych ráda zmínila, že je to opravdu ošklivě zkopírovaná karta z RPG Imaginárium. Trochu mě znervózňuje, že si to nehlídáte.

Giarëna: Velmi se omlouvám, nevšimla jsem si toho, protože co se týče autorky, již dříve jsme spolu hrály a já neměla důvod pojímat podezření, že by se něco takového mohlo stát, propříště dám lepší pozor

Laurre, http://www.imaginarium.comehere.cz/forum/viewtopic.php?f=9&t=40 je tvoje nebo jsi to zkopírovala? chci vysvětlení